Levicově a silně sociálně smýšlející lidé určitě nevnímají skutečnost, že se ve světě a tím pádem i u nás vyskytují lidé bohatí a chudí, nijak pozitivně, ale nezbývá jim nic jiného, než tento fakt akceptovat. Protože je skutečnost opravdu taková a ani při sebevětší snaze by se s tím nic moc nadělat nedalo. Vždycky tu budou ti, kdo mají peněz nadbytek, a spolu s nimi i ti, jimž se týchž finančních prostředků nedostává.
O ty, kteří jsou dostatečně finančně zajištění, se nyní starat nemusíme. Ti mají své jisté, žádnou pomoc ve finanční oblasti nepotřebují, a proto si jich nyní nevšímejme. A podívejme se spíš na ty, kdo žijí v nedostatku, kdo mají hluboko do kapsy a třeba mají i vysloveně jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou.
Ti chudí, jimž se na něco peněz nedostává, by pochopitelně uvítali, kdyby se s nimi ti finančně úspěšnější o jejich jmění podělili. Jenže už tu nemáme ani socialismus, o komunismu ani nemluvě, a tak nelze doufat, že by k tomu došlo. Bohatí chudým peníze nedají.
Nedají, ale mohou jim je třeba aspoň půjčit. A to třeba (a nejčastěji) prostřednictvím nějakých těch finančních ústavů, bank nebo nebankovních společností.
A když někdo v tíživé finanční situaci peníze potřebuje, může se pokusit některou půjčku získat. Když mu totiž bude přát štěstí, může si přijít k penězům, s nimiž zaplatí to, na co právě nemá, a pak už bude potřeba takové půjčené finance jenom vrátit.
Jenže ne každá půjčka je jako hypotéka po insolvenci. Tedy ne každá půjčka je dostatečně výhodná, a přitom dostupná i lidem, kteří nemohou nabídnout zrovna ideální záruky splácení.
Když má někdo záznamy v registrech dlužníků, exekuce na krku a příjmy nízké tak, že panují obavy, bude-li to případně stačit na splácení, je právě ta výše zmíněná nebankovní hypotéka sázkou na jistotu. Protože tu dostanou i hodně nedokonalí žadatelé. Když se za ni dokážou zaručit aspoň zástavou nemovitosti a nějakými příjmy.
