Když se lidé za socialismu vraceli domů z práce a v bytě je přivítal mokrý flek na zdi, a bylo jim jasné, že někde ve zdi praskla vodovodní trubka, nebylo to zrovna důvod k bujarému veselí. Aby nalezli přesné místo úniku, bylo nutné například v obýváku kvůli tomu zakrýt nábytek igelitem, přestěhovat sedací soupravu do vedlejšího pokoje a do místnosti vtrhnout s kladivem a majzlíkem. Následná „analýza“ s tímto ručním nářadím potvrdila, že problém se nachází asi metr od elektrické zásuvky pro stojanovou lampu, ale v tu chvíli už byla na stěně v obýváku z poloviny stržená omítka. Pokud tu měli lidé tapety, znamenalo to vždy roztrhání tapet a velký problém, jestliže neměli náhradní roli tapet k dispozici.
Přivolaní instalatéři pouze vyměnili vadný komponent a přišly na řadu zednické práce, takže celý úkon se protáhl na několik dnů a obývák byl mezitím proměněn ve staveniště. Dnes se tento proces odehrává jinak. Jakmile doma objevíte mokrou zeď, detekce úniku vody je spíše zábavná hra. Instalatéři ji provádí pomocí formovacího plynu s obsahem nejlehčího prvku vodíku anebo k tomu používají akustické tyče Hykron.
Jsou to metody spolehlivé a zjistí místo defektu s velkou přesností. Vybourá se pak jen malý kousek omítky či zdiva a náprava problematické situace zabere jen několik hodin. Může se pak stát, že objevíte závadu v sobotu ráno kolem šesté, instalatér dorazí do hodiny v rámci havarijního servisu a již před obědem bude problém vyřešen včetně zacelení omítky. Nemusíte mít tedy obavy z těchto havarijních situací, dnes se postupuje při jejich řešení tak, aby nebylo nutné bušit kladivem po celém bytě a vynášet po kbelících sutiny do popelnice. Zatímco zavoláte instalatéra, aby přijel závadu řešit, vy si klidně můžete uvařit svůj čaj nebo kávu, v klidu posnídat a případně raději vypnout pro jistotu hlavní jistič, aby voda nepronikla do elektroinstalace.
